Betynka

Vítám vás všechny příznivce našeho deníčku z jarních prázdnin.

Jsme opět na Novopacké boudě ve Špindlerově mlýně sněhu je tu méně, ale je nám tu fajn :-)

sobota

JARNÍ PRÁZDNINY 2015 
První den – 21.2.2015
Letošní týden jarních prázdnin pro nás začal v sobotu ráno. Po pár povinných koordinačních zmatcích se Martině podařilo rozdistribuovat všechny děti do správného autobusu, popř. přídavného vozu. Poslední zamávání (ne)šťastným rodičům a vyjelo se vstříc dobrodružství. Cesta trvala přibližně tři hodiny včetně krátké zdravotní zastávky u pumpy a kolem jedné jsme dorazili na místo určení. Pár největších odjelo s rolbou a nám ostatním méně šťastným nezbylo nic jiného, než k Novopacké boudě dojít pěšky. Optimisté s lopatami se jako vždycky snažili kopečky sjet po zadku a jako vždycky to sjeli jen ti, kdo měli obětavé a silné příbuzné. Ostatní dostali šanci až na svahu k samotné boudě. Tam ovšem občas jeli i ti, kdo to původně vůbec neměli v úmyslu. Před boudou se ještě pár minut čekalo, než jsme byli konečně vpuštěni dovnitř. Děti si vybalily, zahrály pár her, pohádaly se o pokoje, než všichni naprosto spokojeně zasedli k večeři. Jak se jmenovalo to, co k oné večeři bylo, ale fakt netuším. Bylo to moc dobré, oranžové s okurkami a byly k tomu knedlíky a maso. Hlavní kuchař to označil za Novopackou specialitu. Kdo měl ještě po večeři sílu, chvíli zpíval s Hankou a pak už šly všechny Vaše děti spokojeně a dosti vyřízeně spát.
Irith Zimostrázová

Foto naleznete zde

Druhý den – 22.2.2015
Budíček byl v půl osmé, i když padaly návrhy třeba i na jedenáctou. K snídani jsme měli připravený švédský stůl, což se ovšem setkalo s všeobecným nadšením. Do deváté probíhal takový ten obvyklý ranní zmatek, než se konečně všechny děti podařilo zapnout do přezkáčů, obléct, dát jim lyže, dát jim jejich lyže a poslat je před dům. Tam následovala všeobecně rozcvička, která se super povedla. Vydali jsme se k „provázku“ u lesa. Opět na tom byli nejlépe ti, kteří poslechli a kladli správně nohy i ruce. Většina to skvěle vyťápla. Nahoře bylo několik rozřazovacích jízd, podle nichž se lyžaři a snowboardisti rozdělili na družstva. Kolem půl dvanácté jsme se navrátili, převlékli úplně celý, abychom byli suší a dali si oběd- krupičkovou polévku a moc dobré rizoto. Následoval dvouhodinový polední klid do 14:30. Většina dětí prostě jen tak odpočívalo, někteří se i učili. 
Na odpolední program jsme se rozdělili do tří skupin. První bobovala a blbla venku a druhé dvě vyrazily na běžky. První, tvořena hlavně dospěláky, šla přes Mužské kameny k Martinově boudě a přes Ptačí kámen zpátky. Nejzábavnější zážitek této skupiny byl, když jednomu členovi ujela lyže a on pro ni běžel svahem dolů po pás zabořený do sněhu. Druhou skupinku tvořily ty odvážnější děti, zvědavé na běžkování, přičemž tři čtvrtiny z nich na tom stály poprvé. Tato skupinka šla jen na Ptačí kámen a zpět Za Ptačím kamenem se obě skupinky spojily a promíchaně se vrátily do chaty. Následovala svačina, krátké malování, psaní a večeře – bramborová kaše s masem.
Večer nám zbylo ještě spousty sil a tak se hráli hry a lumpačilo :-)
Večer skončil hygienou a hromadným odpadnutím do postelí.

Foto naleznete zde

Třetí den – 23.2.2015

 Budíček a snídaně byla jako obvykle. Co se ale za obvyklé označit rozhodně nedalo, byla mlha. Rozcvička byla krátká. Pokročilí lyžaři šli na pomu, snowboardisté a menší lyžaři zůstali na provázku. Jezdilo se jako obvykle do dvanácti. Při obědě jsme si pochutnali na uzeném mase se špenátem a užili si zaslouženého poledního volna. To bylo zpestřené rychlokurzem pletení z a) gumiček, b) bavlnek, c) bužírek. Polední klid byl asi do tří, kdy se táborníci opět rozdělili do několika družstev. První tvořili čtyři běžkaři, druhé pět lyžařů, třetí osm snowboardistů a poslední zbytek chaty, který šel na lopaty. Jezdilo se ve dvojicích. Lyžovalo se asi dvě hodiny, než byl pokyn k návratu do chaty na výtvarný program – kreslení příšerek. Večeře probíhala poklidně, dokonce se před ní ještě stačilo zahrát kolo tiché pošty, kdy z „k večeři bude maso“ vzniklo „peč maso“. Maso k té večeři opravdu bylo, ale i s omáčkou a těstovinami. Po večeři se hráli hry a zpívali. Prostě parádní večer se vším všudy. Pak jsme se osprchovány.
Irith Zimostrázová + MJ

Foto naleznete zde

Čtvrtý den - 24.2.2015
Ráno probíhalo jako obvykle, jen s jednou výraznou změnou. Bylo hezky. Tedy, hezky bylo jen místy, pokud se zrovna nepřihnal mrak, ale konečně jsme po třech dnech zahlédli takovou tu žlutou kouli, které se říká slunce. Dopoledne šli všichni jezdit na pomu. K obědu bylo kuře na paprice s rýží a hrachová polévka. Když se po jídle Martina zeptala, kdo je moc unavený, bylo váhavé ticho. Zdravý horský vzduch dělá svoje. Po poledním klidu se hrála venkovní hra „Hledej a najdi číslo na hůlce“. Děti se rozdělily do dvou družstev a po jednotlivcích vybíhaly na místo, kde byly do země zapíchané hůlky. Na každé hůlce bylo číslo od jedné do dvaceti. Vždycky se nějaké to číslo řeklo a děti se ho snažily najít dřív než soupeř a donést i s hůlkou ke svému družstvu. (Pokud jste princip hry z mého vysvětlování pochopili, gratuluji.) Hra skončila remízou fifteen - fifteen a za odměnu dostali hráči sušenky. Chvíli jsme hráli stolní hry, na flétny a motaly z gumiček a bužírek. K večeři byly špagety. Na noční lyžování se šlo na pomu. Jezdilo se ve dvojicích a s čelovkami, ale sjezdovka byla slušně osvětlená. Na ruku ještě lyžaři a snowboarďáci dostali takové ty svítící tyčinky a reflexní pásky. Noční lyžování bylo skvělé. Když se však nadšené a propocené ratolesti vrátily do chaty, čekala je mnohem míň příjemná záležitost – mytí. Někteří se mu snažili vyhnout tvrdíce, že se myli už včera a někteří se dokonce pokusili zašít do jídelny na čaj. Ale Martina nakonec odchytla všechny. Unikl jen ten, komu byl některý z vedoucích ochoten odpřisáhnout, že se myl už v pondělí.
Irith Zimostrázová + MJ

Foto naleznete zde

Pátý den - 25.2.2015
Po každodenní ranní energetické dávce jsme vyrazili na svah. Lyžování a snowboarding jsme si užili natolik, že počasí a nálada nás vyhnala zdolávat horské zatáčky i po obědě. Polovina dětiček vyrazila na známe Davidovi boudy a ty méně zdatné užívaly sjíždění vedle domovské chaty.
Před večeří jsme podlehli tvůrčí části našich hemisfér a vytvořili pocitové malby z dnešního dne. Konec dne se blížil a my ho užili tancováním a hraním. Po každodenní hygienické rutinně jsme nabrali směr do našich postelí. Dobrou noc Emotikona smile MP

Foto naleznete zde

Šestý den – 26.2.2015

Ráno probíhalo dle plánu, jen bylo zataženo. To se však během dopoledne vybralo. Opět jsme se rozdělit na dvě skupiny. Skupina a) šla na pomu a skupina b) na Davidovky. Na dvanáctou jsme se vrátili do chaty. K obědu byly brambory s masem na mrkvi. Po obědě se opět vyčlenilo několik družstev. Áčko na pomu, béčko na Davidovky, céčko na běžky a déčko na lopaty. Postupně se všechny skupinky tak nějak prolnuly a znovu promíchaly. Což bylo způsobeno především tím, když družstvo c) stoupalo nahoru po Davidovkách a po cestě se rozhodlo odlovit kešku, načež pozvalo na hromadný log i několik kešerů z béčka. Během čtvrté odpolední se nicméně všechna družstva přesunula do chaty na večerní program. Tentokrát se žádná tvořivá činnost nekonala, ale hrála se napínavá špionská hra. Po domě byly rozmístěné „stopy“, tedy kolíčky s dírkovadly. Děti měly po dvojicích tajně hledat všechny stopy a nenápadně si je obtiskávat do soutěžních legitimací tak, aby je nikdo z cizí agentské dvojice neviděl a nenašel tu stopu. Nakonec vyhráli tak nějak všichni, protože třináct stop při třiceti dětech prostě neutajíte. K večeři byly buchtičky se šodo nebo halušky se zelím a uzeným masem. Po večeři pak následoval volný program sestávající především ze soukromého čtení, protože děti byly moc unavené a chtěly chvilku i svůj osobní klid.  Irith Zimostrázová

Foto naleznete zde

Sedmý den – 27.2.2015

Ráno probíhalo dle obvyklého programu, až na to, že byla mlha. Což se moc nehodilo, protože dopoledne byl zlatý hřeb tohoto týdne – karneval na lyžích. Děti se navlékly do svých připravených masek a všichni dohromady jsme si šli ještě naposledy zalyžovat. Některé masky byly už tradiční, letité, ale některé doopravdy originální a velmi povedené. Krom různých princezen, čarodějnic, čarodějů a králíků tu tak byl i ukázkový tygr, prasátko baletka, námořník, vodník, velice odvážný spáč (viz. fotky), lichožrout, ale třeba i JUDr. Franz. Lyžovalo a snowboardovalo se přibližně dvě hodiny a na dvanáctou byl návrat do chaty na oběd. K obědu byl paprikový lusk s knedlíkem a výborná, dýňová polévka. Po obědě byl polední klid. Odpoledne běžkování, lopatovatování, hry na sněhu. Svačinka tatranka a jablko. Balení, koláž a dodělání deníčků. K večeři byl řízek s kroketami. Po večeři ještě flétnový koncert a další večerní program – diskotéka, hry, rozdávání triček, společné foto, podlézání lana a další bohulibé činnosti.

Irith Zimostrázová

Foto naleznete zde 

Osmý  den – 28.2.2015

Den osmý, den odjezdu. Ráno se kompletně dobalilo a kufry se odnesly dolů. Snídaně byla standardní, jen jsme po ní ještě dostali balíček jídla na cestu. A pak se už jen za Haniččina hudebního doprovodu čekalo na odchod. Vedoucí totiž mezitím nakládali naše zavazadla na rolbu a my vyšli směrem k autobusu. Když už konečně bylo vše naloženo a parta na druhý týden vyložena, mohli jsme nastoupit do autobusu. Ještě poslední slzavé zamávání sjezdovce a Edovi, rozloučení s horami a Novopackou boudou a cesta domů. V autobuse byla nálada jako vždy skvělá a loučení a domluvy jak se sejdeme všichni na letním táboře.

 Irith Zimostrázová 

A tím se s Vámi loučí i Betynka a těšíme se zase za rok na shledanou! Ale můžete si s námi číst i druhý turnus J

Foto naleznete zde